Kursový mechanismus – nejdůležitější součást EMS
Fungoval pomocí tzv. „paritní mřížky“: pro každou měnu EMS se stanovil směrný kurs v ECU (1 ECU = přibližně 2 DEM). Měny, které jsou účastníky intervenčního systému, se uvedou do vzájemného vztahu. Tak vznikne mřížka z bilaterálních směrných kursů, které se v určené šíři pásma mohou vychylovat směrem nahoru nebo dolů. Na začátku byla tato šíře pásma stanovena na 2,25%. Dočasnou výjimku obdržela Velká Británie, Itálie a Španělsko (Lacina, 2007). Dosáhnou-li směnné kursy této horní nebo dolní hranice, musí centrální banka příslušné země tyto výkyvy omezit tím, že měnu nakupuje nebo prodává na devizovém trhu. Podle Basilejské úmluvy, přijaté v září 1987 (tzv. malá reforma EMS) mohou centrální banky v rámci EMS zasahovat do vývoje směnného kursu i dříve (tzv. intramarginální intervence), a tak EMS plynule usměrňovat. V politické rovině to znamená: čím úžeji jsou stanoveny šíře pásma, tím více je zapotřebí, aby členové EMS uskutečňovali stejně zaměřenou peněžní, finanční a hospodářskou politiku. Tím se také přirozeně zmenšuje manévrovací prostor pro centrální banky jednotlivých zemí. Šíře pásem také poskytuje informaci o úrovni integrace, jaké mezi sebou dosáhly země v klíčových úsecích politiky a jaká je jejich vůle ke stabilizaci Společenství. Z tohoto důvodu se některé země na začátku fungování EMS intervenčního mechanismu nezúčastnily (Velká Británie, Itálie, Řecko). Pokud se směrné kursy vychýlily extrémně nahoru nebo dolů, pak měl Měnový výbor ES za povinnost připravit jejich změnu. Konečné rozhodnutí pak bylo v rukou ministrů zahraničí, kteří se museli rozhodnout jednohlasně.
ECU – nástupce Evropské zúčtovací jednotky
Jedná se o uměle vytvořenou poměrovou veličinu mezi měnami ES – je to umělá měna. Vypočítává se z průměrné hodnoty všech měn podílejících se na EMS Kraft, 1999). Jde o střední hodnotu jednotlivé měny váženou hospodářskou silou daného státu. Ta je vyjádřena objemem HDP a podílem vzájemného obchodu. V měnovém koši patnáctky má nejvyšší podíl (30,4%) německá marka, poté s velkým odstupem následuje francouzský frank (19,3%) a libra šterlingů (12,6%). Hodnota každé měny vyjádřená v ECU je každý den propočítávána a uveřejňována Komisí. Primárně má ECU funkci vztahové a zúčtovací veličiny v kursovém a intervenčním systému a k rozvíjení úvěrových mechanismů. Dále plní funkci omezeného rezervního prostředku. Systém funguje tak, že národní centrální banky složí 20% svých zlatých a 20% svých dolarových rezerv u Evropského fondu pro měnovou spolupráci (EFMS) a dostanou za ně ECU, jež jim slouží k internímu platebnímu styku (vyrovnávání intervenčního salda). Jde o tzv. oficiální ECU. Jakožto „soukromé ECU“ lze ECU dále používat k mezinárodním transakcím a investicím na mezinárodních kapitálových trzích.
Úvěrové mechanismy EMS
Byly vytvořeny již v letech 1970 až 1972. V roce 1979 pak byly dobudovány. V rámci úvěrových mechanismů EMS se provádějí operace na podporu oslabených měn (Lacina, 2007). Země, která se dostane do potíží při udržování dohodnutého směnného kursu a vyrovnané platební bilance, má přístup k úvěrových zdrojům různého druhu. V rámci tzv. velmi krátkodobého financování (45 dní) si centrální banky navzájem půjčují zdroje k potřebným intervencím. U krátkodobé finanční podpory (na 3 měsíce s možným prodloužením) se úvěrové zdroje poskytují k překlenutí pasivní platební bilance. U střednědobé finanční pomoci (na 2-5 let) se úvěry poskytují zemím s vleklými potížemi v platební bilanci. V tomto případě rozhoduje o jejím poskytnutí Rada ministrů.
Evropský fond měnové spolupráce
Byl zřízen v roce 1973 a jeho úkolem je udržovat 20% dolarových a zlatých zásob členských zemí (Kraft, 1999). Příslušné centrální banky dostávají výměnou ekvivalentní hodnotu v ECU. Tu pak používají k intervencím na devizových trzích a v mezibankovním clearingu. Díky tomu je ECU využíván také komerčními bankami, které svým klientům poskytují tzv. obchodní ECU – tím vzniká možnost úvěrovat v ECU.
Evropský měnový fond v průběhu 80.- tých let výrazně přispěl ke stabilitě měnových kursů uvnitř Společenství. Na základě nařízení Rady z roku 1985 se EMS stává mechanismem, do kterého je možno zapojit i nečlenské země ES. Tento vývoj je výrazem hospodářské disciplíny zúčastněných zemí, které stále větší měrou praktikují i politiku cenové stability. Vzestup vlivu ERM se projevil i tím, že v období roku 1991 a v první polovině roku 1992 se k němu připojily všechny státy Unie s výjimkou Řecka a na ECU napojily své měny i v té době nečlenské země Švédsko, Norsko, Finsko a Kypr.
Nejnovější komentáře