V současném managementu lze sledovat několik základních škol. Obvykle však v praktickém provedení nelze tak jednoznačně některou z nich vydělit.
Kvalitativní škola
Snaží se maximálně formalizovat řešení problémů a zavést do procesu managementu výpočetní techniku.Využívá poznatky řady disciplín při zdůrazňování matematických metod. Na základě rozvoje operačního výzkumu , teorie pravděpodobnosti, kybernetiky a dalších disciplín je tato škola založena na rozsáhlejších možnostech programovatelnosti řešení problémů. Kvantitativní škola je systémově technokratickou reakcí na přístupy sociálně a psychologicky orientovaných škol.
Řešení problémů je dekomponováno do těchto kroků:
- – formulace problému,
- – konstrukce matematického modelu reprezentujícího zkoumaný systém či problém,
- – určení postupu řešení prostřednictvím modelu,
- – vlastní řešení problému,
- – kontrola dosaženého řešení, určení jeho vztahu ke změnám systému,
- – implementace řešení.
Situační škola
je založena na přístupu, že je třeba spojovat teorii a reálnou praxi. Východiskem je kritika universálnosti jiných škol a snaha přizpůsobit management konkrétním podmínkám, kdy praxe je chápána jako velmi rozmanitá a nelze jí zařadit do předem stanovených jednoduchých modelů. Každá situace je specifická a vyžaduje specifický přístup.
V rámci situační teorie se vytvořilo několik dílčích přístupů. Počáteční jednostranný empirický přístup byl překonán a situační teorie se orientuje na zabezpečování specifických situací do typových příkladů, které slouží jako návod.
Situační metody managementu
jsou vázány na zdůraznění určité stránky, části věcné podstaty či určitého stylu. Lze vyčlenit některé situační metody managementu
a) přikazování
probíhá na základě příkazů vydávaných nadřízeným bez dalšího komentáře, argumentace a vysvětlování. Management je agresivní, vyžaduje jednoznačnou poslušnost a vysokou kázeň.
b) přikazování a kontrola
je založeno na formální autoritě vedoucího při jeho vybavení vysokou formální pravomocí. Východiskem je taková dělba práce, při níž vedoucí nařizuje a podřízený poslouchá a vykonává. Ve všech případech rozhoduje vedoucí, který také přísně kontroluje provedení úkolu.
c) rozhodování se stanovenými pravidly
vychází z vypracovaných norem a normativů možného rozhodování podřízených. Tyto normy a normativy vymezují přípustné jednání a chování ve vzniklých situacích, vylučuje se však jakákoliv další iniciativa podřízených. Předpokládá se existence standardních situací.
d) delegování pravomoci
při dodržení nadřízenosti a podřízenosti je určitá část pravomoci nadřízeného delegována ( přenesena, poskytnuta) na podřízené ( jednoho nebo několik). Určitá pravomoc je tak předána na podřízené, kteří v určité oblasti působnosti mají možnost rozhodovat samostatně. Spolu s tím nesou odpovědnost za své rozhodování a výsledky. Formálně jsou jednotlivci vymezena práva a povinnosti.
e) participace
vychází z informovanosti podřízených, které jejich nadřízený informuje a umožňuje jim vyjadřovat se k procesu přípravy rozhodnutí. Je tak možné využívat znalostí a zkušeností podřízených při současné posilování jejich zájmů o úspěšné splnění cílů.
f) komunikace
představuje široké a přesné informování podřízených o situaci a problémech celé firmy.Podřízení při této znalosti mohou pracovat samostatně, odvádět vyšší výkon a zvyšovat svoje poznání.
g) stimulování
je zaměřeno na podněcování zájmu podřízených hmotným i nehmotným stimulováním. Předpokládá se, že následně podřízení z vlastního rozhodnutí a přesvědčení s plným využitím svých schopností a znalostí budou odvádět co nejlepší možný výkon.
h) inovace
je nepřetržité a výrazné orientování všech činností na hledání, vytváření a prosazování nových lepších řešení úloh a problémů. Nadřízený vystupuje v roli metodika, ode všech se požaduje trvalé vzdělávání, podnikavost a inovativní postoje. Očekává se široké využívání metod a technik tvořivého myšlení.
i) odstraněním odchylek
je vázáno na operativní zásahy nadřízeného. Zásahy jsou nutné v případech odklonu od stanoveného stavu nebo průběhu. Základem je plánování a určení očekávaného výsledku a průběhu činností. Pokud dochází při realizaci k odklonu od takto stanovených standardů je nutný zásah, jehož výsledkem má být splnění plánovaných hodnot.
Nejnovější komentáře