Předmětem zkoumání psychologické analýzy není pohyb jednotlivých kurzů, ale psychologické faktory, které ovlivňují chování investorů. J. M. Keyness říkal ve své době, že „nemá žádného smyslu zaplatit 25 peněžních jednotek za investici, o níž podle jejího perspektivního výnosu důvodně soudíte, že má sice hodnotu 30, avšak předpokládáte, že za tři měsíce ji trh ocení pouze na 20.“.

Je proto důležité zahrnout i tyto aspekty ovlivňující chování investorů na trhu do svých úvah o prodeji či nákupu a vhodným způsobem je využít. Keynesova spekulativní rovnovážná hypotéza se zabývá chováním kurzů na akciových trzích. Keynes označil jako hlavní faktor ovlivňující kurzy akcií spekulativní chování investičního publika, jež je podmíněno subjektivními faktory.

Často se stávali vlastníky akcií investoři bez potřebných znalostí, aby mohli provést analýzu. Tito investoři reagovali i na mnohdy banální informace nepřiměřenými reakcemi a prodávali či nakupovali akcie bez závažného důvodu.

To způsobovalo rozkolísání kurzu akcií a vznikaly tak problémy profesionálním investorům, kteří prováděli analýzy. V případě, že se zvyšoval počet neinformovaných investorů, rostl tím vliv jejich chování na kurz akcií. Keynes tak vypozoroval, že pokud bude mít takový vliv na kurz akcií velká skupina laických investorů, musí se i investor pravidelně provádějící analýzy přizpůsobit a musí se naučit odhadovat chování ostatních investorů.

Keynes rozlišil spekulaci a podnikavost. Spekulaci definoval jako investiční rozhodování, které je založeno na prognózování kolektivní psychologie. Podnikavost označil jako činnost vyplývající z předvídání budoucího výnosu akciového instrumentu po celou dobu jeho životnosti na základě fundamentální analýzy. Zároveň označil ve své teorii za velmi nebezpečné, pokud by nastala situace, kdy spekulace bude větší než podnikavost.