Internetové bankovnictví představuje v podstatě obdobu homebankingu, avšak s jedním velkým rozdílem. K používání internetového bankovnictví není nutná instalace žádného speciálního programu. Přístup do banky k účtu je možný z jakéhokoliv počítače na světě, který splňuje minimální konfiguraci, který je připojen k Internetu. Pro zajištění bezpečnosti je nutné, aby klient a banka měli k dispozici nástroje schopné zajistit vzájemnou autorizaci obou komunikujících stran. Tyto nástroje, ať už se jedná o certifikáty, osobní klíče a hesla nebo čipové karty, nejsou nijak spojeny s počítačem, klient a banka si mezi sebou vyměňují vygenerované kódy.

Internetové bankovnictví může být rozděleno na informační, komunikativní a transakční. Internetové bankovnictví informační je základní úroveň internetového bankovnictví. Obyčejně má banka informace o svých produktech a službách pro firmy na autonomním serveru. Riziko je relativně nízké, protože informační systémy obvykle nemají spojení mezi serverem a vnitřní sítí banky. Internetové bankovnictví komunikativní dovoluje určitou interakci mezi bankovními systémy a zákazníkem.

Interakce může být omezená na elektronickou poštu, zjišťování stavu účtu, žádosti o půjčku či aktualizace některých údajů (změna adresy, jména). Riziko je tu vyšší, protože servery mohou mít spojení s vnitřní sítí banky. Internetové bankovnictví transakční dovoluje zákazníkům provádět transakce. Z důvodů existence spojení mezi serverem a interní sítí banky je tu nejvyšší riziko, vyžadující nejpřísnější kontrolu. Klient má přístup k účtům, může provádět platby, převádět prostředky, rušit rozhodnutí atd.