Dluhopisy jsou obchodovatelné cenné papíry na burze cenných papírů, které představují závazek emitenta splatit v den splatnosti majiteli dluhopisu jeho nominální hodnotu. Investory u dluhopisů zajímá zejména výše pravidelných úroků a současně, kdo dluhopis emituje a s tím spojené riziko. Výše úroků bývá předem uvedena přímo v textu dluhopisu. Úroky jsou vypláceny až do konce platnosti dluhopisu. V tom okamžiku investor obdrží zpět i prostředky, které za dluhopis při jeho koupi zaplatil. Výjimku tvoří tzv. dluhopisy s nulovým kuponem, kdy se neplatí žádné úroky v průběhu, ale jednorázově na konci platnosti zaplatí emitent úroky včetně nominální hodnoty dluhopisu. Emitent dluhopisů se na kapitálovém trhu obrací na potencionální investory, kteří jsou ochotni investovat do dluhopisů své peněžní prostředky.
Problematika dluhopisů je v ČR řešena zákonem č.190/2004 Sb. o dluhopisech. Zákon definuje dluhopis jako:
„Dluhopis je cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit.“ Jinými slovy ten kdo vydává dluhopis, se zavazuje, že bude majiteli cenného papíru platit dlužnou částku v jedné či pravidelných splátkách.
Druhy dluhopisů
Dluhopisy dělíme podle podoby na:
- listinné, mají fyzickou podobu a majitel má cenný papír u sebe. V této podobě má cenný papír plášť a kuponový arch. Kuponový arch je složen s kupónů a talonu, které opravňují majitele dluhopisu v den splatnosti vyznačeném na dluhopisu žádat vyplacení úroku. Talon opravňuje k vyzvednutí dalšího kupónového archu,
- zaknihované, jsou vedeny pouze ve formě záznamu u správce registru cenných papíru dané země.
podle emitenta na:
- státní – vydává je stát nebo veřejná instituce, jsou nejméně rizikové, oproti ostatním emitentům však nabízejí menší výnos. Stát takto získává prostředky na náročné
investiční projekty, výstavbu dálnic nebo úhradu neočekávaných výdajů. Např. při katastrofálních povodních v roce 2007 vydal stát tzv. „Povodňové dluhopisy“, tak aby byl zajištěn co nejrychlejší přísun finančních prostředků do postižených oblastí,
- komunální – emitentem jsou zde města a obce, jako příklad můžeme uvést komunální dluhopisy,
- podnikové – vydávají je podniky,
- bankovní – jde o dluhopisy emitované bankovním domem. Jako příklad můžeme uvést depozitní certifikáty nebo hypoteční zástavní listy.
podle doby splatnosti
- dluhopisy krátkodobé s dobou splatnosti do 5 let,
- střednědobé s dobou splatnosti od 5 do 10 let,
- dlouhodobé dluhopisy s dobou splatnosti delší než 10 let.
Obvykle při výběru dluhopisů na trhu platí – čím větší riziko je spojené s držením, tím větší výnos musí investorovi přinést, jinak zvolí méně rizikovou investici se stejným výnosem.
Nejnovější komentáře