Organizované trhy se vyznačují předem stanovenými podmínkami průběhu, zajištění a uskutečnění obchodu. Příkladem vysoce organizovaného trhu je burza.
Burza
Burzy postupně vznikly z organizovaných pravidelných schůzek obchodníků ve středověku.
Posláním burzy je organizovat na určitém místě v určitou dobu prostřednictvím osob k tomu oprávněných poptávku a nabídku předmětu obchodování, ke kterému má burza povolení od příslušné instituce. Zákon o burze cenných papírů definuje burzovní obchod jako „Nákup a prodej cenných papírů na burze a zprostředkování tohoto nákupu a prodeje oprávněnými osobami“. Postupy při uzavírání burzovních obchodů jsou předem přesně stanoveny burzovními předpisy, které musí odpovídat zákonům příslušné země. Zboží, které je na burzách obchodované, musí být schváleno vedením burzy. Obchodované zboží není na burze fyzicky přítomno. To je důležité například na komoditních trzích, kde se obchoduje s velkými objemy zboží a jenom přeprava a skladování by bylo velmi komplikované a nákladné. Burza přesně stanovuje místo, přesný čas a dny, které se obchoduje. K tomuto účelu vydává burza minimálně půl roku dopředu burzovní kalendář. Obchodník, který chce na burze obchodovat, musí mít od příslušné burzy povolení. Burzy si stanovují minimální objemové množství obchodu (tzv. loty), které musí být přesně specifikovány jak pro cenné papíry, tak pro komodity. Obchody na burzách probíhají formou oboustranné aukce. Kupující i prodávající mají možnost v průběhu obchodování měnit své požadavky, co se týká množství a ceny.
Burzy se odlišují podle předmětu, se kterým se obchoduje. Dělí se na burzy služeb, burzy komoditní, burzy peněžní. Burzy peněžní se pak dále dělí na burzy cenných papírů, devizové burzy a burzy s finančními deriváty.
Burzy služeb jsou dnes používané ve velmi omezené míře a využití v dnešní době mají pouze burzy lodního prostoru.
Burzy komoditní jsou zaměřeny na obchod s reálným zbožím, jako jsou obiloviny, ropa, drahé kovy a podobně. Jejich význam nespočívá jen v uzavřených obchodech, ale také v tvorbě ceny, která je potom využívána i v mimoburzovních obchodech. Na komoditních burzách probíhají jak promptní, tak termínové obchody, ale v dnešní době se promptní obchody stále častěji přesouvají na mimoburzovní trhy. Hlavní objem obchodů tak tvoří termínované obchody, kdy se kupující zajišťuje proti růstu ceny a prodávající si zajišťuje odbyt zboží do budoucna.
Burzy cenných papírů zajišťují nákup a prodej registrovaných cenných papírů. Na této burze probíhají promptní obchody.
Mimoburzovní trhy
Vedle burzy se obchoduje také na trzích mimoburzovních. Mimoburzovní trhy se rozlišují podle organizovanosti na organizované a neorganizované. Velký zájem investorů o tyto mimoburzovní trhy však znamenal jejich velký posun a dnes je mnoho mimoburzovních trhů na vysoké úrovni a představují konkurenční trhy cenných papírů.
Organizovaný mimoburzovní trh nemá statut burzy, ale zajišťuje obdobnou činnost jakou burza. Hlavním důvodem existence organizovaného mimoburzovního trhu je odmítnutí některých druhů cenných papírů burzou a vysoká cena obchodování. Příkladem organizovaného mimoburzovního trhu může být RM-systém nebo americký trh NASDAQ.
Neorganizované mimoburzovní trhy OTC (over-the-counter) jsou představovány obchodníky s cennými papíry, bankami nebo brokerskými domy, kteří na žádost klienta zprostředkovávají se svými obchodními partnery nákup nebo prodej dle požadavku klienta.
Nejnovější komentáře