Rozbor úvěrové způsobilosti je součástí posuzování každé žádosti o úvěr a předchází poskytnutí úvěru. Jejím účelem je komplexně zhodnotit veškerá rizika, která vznikají pro banku se vznikem a trváním úvěrového vztahu ze strany úvěrového žadatele.

Na základě analýzy úvěrové způsobilosti se banka rozhoduje, zda, a při kladném stanovisku pak, za jakých podmínek úvěr povolí a poskytne.

Analýza úvěrové způsobilosti zahrnuje:

  • analýzu právních poměrů žadatele o úvěr,
  • analýzu osobní důvěryhodnosti žadatele,
  • analýzu jeho hospodářské situace.

O úvěr mohou žádat jak jednotlivci (fyzické osoby), tak i osoby právnické. Banka při zjišťování potřebných údajů dodržuje víceméně standardizovaný postup.

Právní aspekty

Banka musí v prvé řadě posoudit právní poměry žadatele, tzn. především, zda klient splňuje právní předpoklady k uzavření hospodářských závazků. Svou způsobilost vstupovat do hospodářských závazků prokazují žadatelé:

  • výpisem z obchodního rejstříku nebo potvrzením o registraci u živnostenského úřadu,
  • organizace nepodléhající povinnosti zápisu do těchto dvou registrů prokazují svou způsobilost například výpisem ze zřizovací listiny, organizačního řádu apod. ověřeným příslušným správním orgánem,
  • někteří žadatelé nemusí prokazovat způsobilost vůbec (například vláda, místní samosprávné celky nebo subjekty ustanovené ze zákona,
  • jednotlivci prokazují svou právní způsobilost průkazem totožnosti (případně pasem).

Banka při předložení těchto dokumentů považuje právní způsobilost klienta za prokázanou. Vychází z toho, že příslušný správní orgán vydal povolení k hospodářské nebo jiné činnosti na základě zjištění, že klient nebo vedení právnické osoby má odpovídající odbornou kvalifikaci, způsobilost nebo oprávnění, je-li to k výkonu činnosti třeba.

Při posuzování právní způsobilosti klienta má pro banku zvláštní význam zjištění právní úpravy majetkových vztahů klienta. Zatímco u kapitálových společností jsou majetkové vztahy přesně vymezeny, u individuálních podnikatelů, popřípadě u některých obchodních

společností, je žádoucí vymezit majetkovou odpovědnost těch podnikatelů, kteří ručí neomezeně a solidárně celým svým majetkem. Tyto otázky by mohly mít závažný dosah při eventuálním úpadku podnikatele a způsobu zajištění a uspokojení bankovní pohledávky.

Z právního hlediska je rovněž důležité, aby banka jednala a uzavírala úvěrovou smlouvu s osobami, které jsou k zastupování oprávněny. Toto zmocnění k zastupování se uskutečňuje prokurou, tj. písemným udělením plné moci k vymezeným či veškerým úkonům při provozování kolektivní formy podnikání.

Ekonomické aspekty

Hlavní práce úvěrového pracovníka (úvěráře) spočívá v důkladném ekonomickém rozboru.

Ten zahrnuje několik částí:

Analýzu podnikatelského záměru

(forma organizace, vlastnické poměry, licence, typ výroby, zajištěnost odbytu, distribuční cesty, strategie tvorby cen, marketing, prognóza obratu, struktura a velikost segmentu zákazníků atd.).

Sučástí podnikatelského záměru musí být i propočet návratnosti úvěru, bez něj nejde o poskytnutí úvěru žádat. Některé banky mají pro podnikatelský záměr připraveny jednotné formuláře, které lze v předkontraktačním jednání získat. Na základě předloženého podnikatelského záměru banka posuzuje nejen jeho obsah, reálnost cílů v kontextu se svou znalostí příslušného trhu, ale provádí další kroky pro zjištění finanční situace klienta.

Analýzu finančních informací

Finanční informace jsou pro úvěráře zásadní. Na jejich základě provádí každý finanční analytik podrobnou analýzu dosavadního vývoje klienta i předpoklad jeho podnikatelské budoucnosti. Jedná se o propočty FA (finanční analýzy), která pracuje vesměs s poměrovými ukazateli.

Výchozím bodem zjišťováni současné i budoucí efektivnosti hospodaření klienta jsou propočty rentability. Jedná se o zjištění, zda klient žádá banku například následkem hospodaření (v důsledku ztráty a předlužení) nebo následkem hromadění majetku a dočasným nedostatkem k jeho financování či pouhým rozvojem a růstem podniku.

Analýza nefinančních informací

  • je souběžnou činností úvěráře spolu s rozborem ostatních informací. V ní pracovníci banky zkoumají a posuzují následující informace:
  • věk žadatele (v případě fyzických osob),
  • jeho energie, vitalita, entuziasmus,
  • kvalifikace, vzdělání, praxe, zkušenosti,
  • stav konkurence na daném trhu apod.

 

Řadu těchto údajů lze zjistit osobním kontaktem a jednáním s žadatelem, určité informace získává úvěrář od rozhodujících odběratelů a dodavatelů, finančního úřadu, zaměstnanců atd.

III. Psychologické aspekty

Při jednání o úvěr posuzuje banka i určité aspekty psychologického rázu, které mohou leccos napovědět o bonitě klienta. Úvěrový pracovník vede s klientem tzv. řízený rozhovor. Někdy se tento rozhovor vede nezávisle na sobě s větším okruhem stěžejních pracovníků větší organizace (právnické osoby), jako například s prokuristou, finančním ředitelem, obchodním ředitelem, majiteli atd.