Hlavní nevýhodou zavedení eura pro podniky byly jednorázové náklady, které vznikají při přechodu na novou měnu. Každý podnikatelský subjekt si musí svoje náklady pokrýt sám. Zatím co náklady na technickou výměnu měny jsou jednorázové, úspory nákladů se budou opakovat každý rok (Naša mena, 2009d).
Náklady na přizpůsobení se firem na euro dosáhnou na konci kalendářního roku přibližně 0,1 až 0,3% obratu, v závislosti na velikosti podniku a odvětví. Nižší náklady by měly mít velké podniky, vyšší malé a střední a firmy v sektorech služeb. Celkové náklady podnikatelské sféry jsou odhadované na přibližně 0,26% HDP.
Zvyšování cen
Podle analýzy Národní banky Slovenska byl vliv zavedení eura na zvýšení cen 0,15 procentuálního bodu jako střed intervalu 0,12 až 0,19 procentuálního bodu, což je porovnatelné s odhady vlivu zavedení eura i v ostatních zemích eurozóny (Naša mena, 2009d). Kdyby se při výpočtu vlivu zavedení eura na cenový vývoj v lednu braly v úvahu i ty položky, kde ceny vlivem zavedení eura mohly poklesnout, potom by celkový efekt byl v intervalu -0,12 až 0,12 procentuálního bodu, respektive 0,0 procentuálního bodu jako střed intervalu. Žádná z použitých metod neidentifikovala, že by kvůli zavedení eura došlo k neodůvodnitelnému zvýšení spotřebitelských cen.
Slovensko zavedlo v lednu 2009 euro jako šestnáctá země eurozóny. Při zavádění nové měny bylo stejně jako v jiných zemích snahou, aby přechod na novou měnu proběhl hladce a aby se zabránilo neodůvodněnému zvyšování cen. Toto bylo reflektované v Generálním zákoně a v některých dalších právních předpisech, jako i v Etickém kodexu pro zavedení eura (Štatistický úrad SR, 2009). Bylo také zavedeno povinné duální zobrazování cen téměř 5 měsíců před zavedením eura a jeden rok po jeho zavedení, jako i pravidelné monitorování vybraných druhů zboží Statistických úřadem SR od srpna 2008.
Při přepočtu cen na novou měnu však může přinést některých cenách zboží a služeb dojít k jejich nárůstu, například při zaokrouhlování. Jde o takzvaný „changeover efekt“, který byl pozorovaný v každé zemi zavádějící euro. Na základě analýz cenového vývoje jednotlivých zemích, které vstupovaly do eurozóny v roce 2002, Eurostat odhadl tento příspěvek ke zvýšení inflace mezi 0,09 až 0,28 procentuálního bodu (publikované v roce 2003), pro Slovinsko 0,3 procentuálního bodu (publikované v dubnu 2008). V současných členských zemích eurozóny se vliv zavedení eura projevil zejména na cenách v restauracích, hotelech, kavárnách a ve službách osobní péče (Štatistický úrad SR, 2009).
Vliv zavedení eura na inflaci je v analýze Národní banky Slovenska definovaný jako efekt stanovení nové (vyšší) ceny v důsledku přechodu na novou měnu, tj. výraznější nárůst, než by nasvědčoval minulý vývoj (v podmínkách neexistence nové měny), nebo vývoj v okolních zemích. Za období vlivu zavedení eura se považuje první měsíc po jeho zavedení, tj. leden 2009.
Analýza využívá pět různých metod, aby zabezpečila co největší možnou míru objektivity, kde každá z metod na výpočet takového vlivu má svoje výhody i nedostatky a cenový vývoj podléhá různorodým vlivům, které se vzájemně kombinují a nedají se jednoznačně kvantifikovat a eliminovat (vliv sezónnosti, ekonomického cyklu, výkyvy cen komodit….). Na první pohled ve vývoji inflace v prvním měsíci používání nové měny nebo zaznamenaný nárůst, který by se výrazně odlišoval od dlouhodobých trendů (Štatistický úrad SR, 2009). Inflace měřená v lednu 2009 dosáhla úrovně 0,3%. Navzdory tomu, že meziměsíční nárůst v lednu 2009 představoval nejnižší lednový nárůst v historii Slovenské republiky, byli zaznamenané položky nebo skupiny zboží, u kterých ceny rostly výrazněji. Právě v těchto položkách se mohl projevit vliv zavedení nové měny.
Národní banka Slovenska
Národní banka Slovenska došla k závěru, že vliv zavedení eura k celkové inflaci dosahoval úrovně pod 0,2 procentuálního bodu (resp. 0,15 procentuálního bodu jako střed intervalu 0,12 až 0,19 procentuálního bodu při použití nejnižší a nejvyšší hodnoty z výsledků jednotlivých metod) , což je porovnatelné s odhady vlivu zavedení eura i v ostatních zemích eurozóny.
Při analyzování vývoje všech položek spotřebního koše byly brány v úvahu jen ty, při kterých došlo k nárůstu cen. Vlivem zaokrouhlení však může dojít i ke snížení cen. Takový vývoj byl pozorovaný především v sektoru potravin, což může být výsledkem probíhající kampaně některých obchodních řetězců. Rozhodnutí prodejců mohly být též ovlivněné (směrem k nižším cenám) zásadami generálního zákona o euru a souvisejících předpisů (např. trestný zákon postihující obchodníky za neoprávněné zvýšení cen, dále zintenzivnění činnosti spotřebitelských organizací na Slovensku, kontrolních orgánů a vznik Cenové rady vlády SR). Též v případě poplatků státu došlo z důvodu zaokrouhlování k poklesu cen směrem dolů. Proto při zohlednění vlivu eura i na pokles cen by mohl být na Slovensku celkový „changeover efekt“ minimální (Štatistický úrad SR, 2009). Pokud by se braly v úvahu i ty položky, které zaznamenaly pokles cen, potom by byl tento vliv kvantifikovaný v intervalu -0,12 až 0,12 procentuálního bodu, resp. 0,0 procentuálního bodu jako střed intervalu. Celkově je tedy možné konstatovat, že žádná z použitých metod neidentifikovala, že by kvůli zavedení eura došlo k neodůvodněnému zvýšení spotřebitelských cen.
Nejnovější komentáře