Proces zavádění eura do hotovostního oběhu bude řízen  Českou národní bankou. Očekává se, že po dobu nejméně šesti měsíců od zavedení eura bude možné vyměňovat bezplatně české koruny na eura u komerčních bank, v pobočkách ČNB a u dalších vybraných subjektů. Po uplynutí šesti měsíců bude výměnu provádět již jen ČNB. Mince budou moci být vyměňovány po dobu pěti let. O délce doby pro výměnu bankovek bude teprve rozhodnuto. V každém případě půjde o dostatečně dlouhé období v řádu desítek let (Euroskop, 2008).

Výměna oběživa bude možná následujícími způsoby:

  • formou předzásobení bank a druhotného předzásobení podniků,
  • výběrem hotovosti z bankomatu,
  • výběrem peněz z bankovního účtu,
  • v průběhu období duální cirkulace,
  • výměnou českých korun na eura v pobočkách ČNB, u komerčních bank a dalších vybraných subjektů.

Všeobecné výhody a nevýhody přijetí eura

Všeobecně řečeno, mezi hlavní výhody společné evropské měny patří usnadnění obchodních transakcí, snížení kursového rizika (výkyvů kurzu například vůči dolaru či jenu), úspora nákladů na nákup a prodej cizích měn, vedení účtů v cizích měnách, spotřebitelé i podnikatelé mohou snáze porovnávat ceny zboží a služeb v zemích eurozóny (Naša mena, 2009c).

Členství v eurozóně dále představuje trvalý tlak na státy, aby nevykazovaly vysoký schodek veřejných financí a snižovaly zadluženost. Společná evropská měna přináší pro obyvatele také praktické výhody při cestování bez potřeby směny peněz. V neposlední řadě je euro také symbolem společné identity, hodnot a postupu evropské integrace.

K nevýhodám patří ztráta samostatné měnové politiky, stanovování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (obtížnější reagování na ekonomické změny prostřednictvím měnového kurzu nebo úrokových sazeb), pro některé státy také ztráta určitého národního symbolu.

Odpůrci rychlého přijetí kritizují zejména pravidla pro jeho přijetí, obávají se určité ztráty konkurenceschopnosti při převzetí celoevropské měny a poukazují na nižší úrokové míry u úvěrů v českých korunách, než je tomu v eurozóně.

Spotřebitelé v řadě zemí eurozóny si při přechodu na bankovky a mince eura v lednu 2002 často stěžovali, že se jim výrazně zvýšily ceny běžného zboží a služeb. V zemích jako Německo a Itálie takové zdražování zřetelně snížilo nadšení pro jednotnou měnu (Janáčková, 2007).

Se zavedením evropské měny v České republice souhlasí podle průzkumu CVVM z ledna 2007 50 procent obyvatel. Jejich počet se v porovnání s průzkumem z dubna 2006 zvýšil na úkor těch, kteří nemají na přijetí eura jednoznačný názor. Podíl odpůrců zavedení eura zůstal na 43 procentech (Naša mena, 2009a).

I těm největším podnikům se stává, že během jejich „byznys“ činnosti provedou rozhodnutí, kterými mohou být i samotná likvidace sro. Důvody jsou většinou různého charakteru a vyplývají z několika faktorů, které s sebou nesou tíhu odchodu z podnikatelského trhu nebo se jedná jen o pocit vytvoření nového druhu výdělečné činnosti.